Maranta leuconeura fascinator

Maranty jsou nízké rostliny, jejichž listy , dlouhé asi 15 centimetrů, jsou na obou stranách hladké s nápadnou barevnou kresbou.

Květy bílé barvy má rostlina nenápadné; ve vhodných podmínkách rozkvétá rostlina několikrát za rok.

Dorůst může do výšky asi 35 centimetrů.

Dobře se jí daří ve skleněných vitrínách, v koulích, v každém interiéru, který je dostatečně vlhký, teplý, chráněný před přímými slunečními paprsky.

Všechny druhy maranty pocházejí z tropických deštných pralesů.

Proto potřebuje maranta pro svůj zdárný růst teplý a vlhký vzduch .

Rostlina kvete drobnými bělavými květy, které vyrůstají na nízkém stonku.

Marantu pěstujeme přes letní měsíce na stinnějším místě.

Chráníme ji před přímými slunečními paprsky.

V zimě poskytneme rostlině poněkud více světla.

Maranta dobře přezimuje i v bytě s ústředním topením.

Jde o rostlinu teplomilnou, v zimě s teplotami nad 15 °C a v létě snese až 29 °Celsia.

Světlo maranta potřebuje spíše rozptýlené. V létě jí nesvědčí plné a přímé sluneční světlo.

Potrpí si na vlhko, čímž dokladuje svůj původ v tropických oblastech Ameriky.

Zaléváme ji v létě více a v zimě zálivku mírně snížíme.

V letních měsících zaléváme třikrát týdně,

V zimě s nižší teplotou stačí zalévat jednou za deset dní. Je sice vodomilná, ale nesnáší trvalé zamokření, proto při přesazování dbáme o dobrou drenáž, nejlépe z keramzitu.

Maranta má ráda dostatek vzdušné vlhkosti.

Pokud nepěstujeme marantu v pokojovém skleníčku, bude nám vděčná za občasné rosení listů.

Oddenkům a kořenům prospěje pokrytí vlhkým mechem.

Pokud pěstujeme marantu v hydroponii nebo v iontovýměnném substrátu, dočkáme se nízké rostliny s velkými listy, kterou není třeba tři roky přesazovat.

Přihnojujeme na jaře a v létě organickými hnojivy, a to jednou za dva týdny.

Přesazujeme ji vždy do směsi stejných dílů listovky, pařeništní země a rašeliny.

Množí se řízky, které snadno zakoření v jakémkoli substrátu.

Maranta prosperuje i v hydroponii, což má tu výhodu, že ji nemusíte nejméně tři roky přesazovat. V hydroponii navíc nehrozí přemokření,

Nikdy nepoužíváme lesk na listy.

Co marantám škodí:

K cizopasníkům, které mohou tuto atraktivní rostlinu sužovat, patří svilušky, jež mají na svědomí žloutnutí listů, na jejichž spodní straně jsou patrné jemné pavučiny.

Z nadměrného slunečního svitu mohou rostlině zblednout listy, ze zimy či průvanu listy schnou a svinují se. Jestliže opadávají a jsou zplihlé, můžeme se domnívat, že rostlina trpí nedostatkem vody.

Na přílišné pčemokření jinak vodomilná maranta reaguje hnědnutím listů a jejich shazováním.

Maranty pěstované v květináči odborníci doporučují dělit za dva až tři roky.

Tím se dosáhne bujně rostoucích rostlin. Maranty ale nepatří do skupiny rostlin vhodných pro začátečníky.